ŠKOLSKÉ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ
Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou obvykle zajišťovány
školním metodikem prevence a výchovným poradcem, což jsou funkce ve školách ze zákona povinné.
Standardně pracovníky tohoto institutu bývají školní psycholog, příp. školní speciální pedagog. V současné době se stále více objevují mezi pracovníky
také sociální pedagogové. Součástí poradenského týmu se při zřízení školního poradenského pracoviště stávají zpravidla také školní metodik prevence
a výchovný poradce, utváří se rovněž konzultační tým složený z vybraných pedagogů školy.
Uvnitř školního poradenského pracoviště je nutné rozdělení činností všech poradenských odborníků. Školní psycholog či školní speciální pedagog vytváří
systém včasné identifikace žáků s výukovými obtížemi a vytváří strategii používání ve školách pro prevenci výukových obtíží ve vztahu k reedukaci.
Dále se věnuje metodické podpoře učitelů, zajišťuje krizovou intervenci.
Výchovný poradce
je odborník, který zajišťuje v rámci školy základní pedagogicko-psychologické poradenství a koordinaci odborné intervence ve vztahu k žákovi s konkrétními vzdělávacími
a výchovnými problémy. Stěžejní oblastí jeho odborného zájmu je také kariérní poradenství.
Stejně jako u školního metodika prevence je funkce výchovného poradce pro školu povinná a její existence a rovněž adekvátní vzdělání pro pedagogicko-psychologické
poradenství podléhá kontrole České školní inspekce.
Shrneme-li poslání výchovného poradce na školách, řeší tyto stěžejní úkoly:
- řeší prospěchové, kázeňské, rodinné a zdravotní problémy na základě podnětů ve škole;
- provádí depistáž a orientační šetření žáků, jejichž psychický a sociální vývoj, výchova,
vzdělávání nebo příprava na budoucí povolání vyžaduje zvláštní pozornost;
- předkládá řediteli školy a zákonným zástupcům dítěte návrhy na další péči o tyto žáky,
případně doporučení na další odbornou spolupráci s jinými odborníky, ať už v rámci školy
(školní psycholog, speciální pedagog, sociální pedagog) nebo mimo školu (PPP, SVP, SPC);
- průběžně sleduje další vývoj těchto žáků;
- poskytuje žákům a jejich zákonným zástupcům výchovné poradenství v otázkách rozvoje žáků, prevence
a řešení výukových problémů;
- koordinuje řešení problémů ve vztazích mezi žáky, jejich rodinami a školou a spolupracuje s rodinami dětí,
jejichž další vývoj vyžaduje zvláštní pozornost;
- informuje žáky, jejich zákonné zástupce a pedagogické pracovníky o činnosti PPP, SVP a SPC a možnostech
využití služeb těchto a dalších poradenských zařízení či odborníků (např. psychologa, psychiatra,
sexuologa, sociálního pracovníka, právníka atp.);
- metodicky pomáhá učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům školy při řešení problémů vývoje a vzdělávání žáků;
- vede písemné záznamy umožňující doložit obsah a rozsah vlastní poradenské činnosti včetně navržených a realizovaných opatření;
- zajišťuje pro žáky kariérní poradenství a aktivně se podílí na utváření profesní orientace žáka (Bartoňová, Pipeková, 2006, s. 51-52).
Školní speciální pedagog
vykonává činnosti zaměřené na odbornou podporu integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a všech ostatních žáků, kteří potřebují speciálně pedagogickou
podporu a péči založenou na krátkodobých či dlouhodobých podpůrných opatřeních. V aktuálním trendu inkluzivního vzdělávání se podílí na utváření podmínek a prostředí pro
inkluzi ve školním prostředí. Má etopedické zaměření a ve školním prostředí pracuje jako podpora pro děti s poruchami chování.
Proto následující oblasti, vymezující možné činnosti speciálního pedagoga ve škole, je třeba v kontextu sociální patologie chápat aplikovaně se zaměřením na poruchy chování.
A) Depistážní činnosti
- Vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich zařazení do speciálně pedagogické péče.
B) Diagnostické a intervenční činnosti
a) Diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka (shromažďování údajů o žákovi, včetně anamnézy osobní a rodinné), analýza získaných údajů a jejich vyhodnocení.
b) Vytyčení hlavních problémů žáka, stanovení individuálního plánu podpory v rámci školy a mimo ni (druh, rozsah, frekvenci, trvání intervenčních činností).
c) Realizace intervenčních činností, tj.
- provádění, event. zajištění krátkodobé i dlouhodobé individuální práce se žákem (speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činnosti reedukační, kompenzační, stimulační),
- provádění, event. zajištění speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činností reedukačních, kompenzačních, stimulačních se skupinou žáků,
- participace na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu (v kooperaci s třídním učitelem, učitelem odborného předmětu, s vedením školy, se zákonnými zástupci žáka,
se žákem a s ostatními partnery podpůrného týmu uvnitř a vně školy),
- průběžné vyhodnocování účinnosti navržených opatření, dle potřeby navržení a realizace úprav,
- úpravy školního prostředí, zajištění speciálních pomůcek a didaktických materiálů,
- zabezpečení průběžné komunikace a kontaktů s rodinou žáka (se zákonným zástupcem),
- speciálně pedagogické poradenské intervence a služby pro žáky, zákonné zástupce a pedagogy školy,
- participace na kariérovém poradenství-volba vzdělávací cesty žáka-individuální provázení žáka
- konzultace s pracovníky specializovaných poradenských a dalších pracovišť
C) Metodické a koordinační činnosti
a) Příprava a průběžná úprava podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole - koordinace speciálně pedagogických poradenských služeb na škole.
b) Kooperace se školskými poradenskými zařízeními a s dalšími institucemi a odbornými pracovníky ve prospěch žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.
c) Participace na vytváření vzdělávacích plánů a programů školy s cílem rozšíření služeb a zkvalitnění péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
d) Metodické činnosti pro pedagogy školy-specifika výuky a možnosti žáků dle druhu a stupně zdravotního postižení, návrhy metod a forem práce se žáky - jejich zavádění do výuky,
instruktáže využívání speciálních pomůcek a didaktických materiálů.
e) Koordinace a metodické vedení pedagogických asistentů ve škole.
f) Dokumentace případů a její zajištění v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů, administrativa (Vyhláška č. 72/2005 Sb.)
Školní metodik prevence
je odborník, který zodpovídá za preventivně-výchovnou strategii školy. Koncipuje minimální preventivní program a koordinuje realizované preventivní aktivity,
které mají směřovat k posilování kompetencí děti ve vztahu k nejrůznějším formám rizikového chování.
Funkci školního metodika prevence může vykonávat pedagog, zpravidla jeden z učitelů, který má adekvátní vzdělání pro tuto pozici (akreditovaný vzdělávací kurz).
Jedná se o funkci, kterou musejí mít zřízeny všechny školy a školská zařízení (podléhá kontrole České školní inspekce). Zmíněná Vyhláška MŠMT č. 72/ 2005, příloha č. 3
vymezuje tzv. Standardní činnosti školního metodika prevence, a to:
A) Metodické a koordinační činnosti
1. Koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu školy
2. Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního
a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších forem rizikového chování.
3. Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy
apod.).
4. Koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování.
5. Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců. Prioritou v rámci tohoto procesu je
prevence rasismu, xenofobie a dalších jevů, které souvisejí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti.
6. Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování, s metodikem preventivních aktivit v poradně
a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými a dalšími zařízeními a institucemi), které působí v oblasti prevence rizikového chování.
7. Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu rizikového chování.
8. Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence rizikového chování v souladu s předpisy o ochraně
osobních údajů.
9. Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.
B) Informační činnosti
1. Zajišťování a předávání odborných informací o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým
pracovníkům školy.
2. Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností.
3. Vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence rizikového chování (orgány státní správy a samosprávy, střediska výchovné péče, poradny,
zdravotnická zařízení, Policie ČR, orgány sociální péče, nestátní organizace působící v oblasti prevence, centra krizové intervence a další zařízení, instituce i jednotliví odborníci).
C) Poradenské činnosti
1. Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy rizikového chování, poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování
péče odpovídajícího odborného pracoviště (ve spolupráci s třídními učiteli).
2. Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových
faktorů, které jsou významné pro rozvoj rizikových projevů v chování ve škole.
3. Příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými
školskými zařízeními.
