Školská rada
Školská rada je orgán umožňující podílet se rodičům, pedagogickým pracovníkům a zřizovateli na správě školy.
Na základě §167 zákona č. 561/2004 Sb., je na škole zřízena školská rada zřizovatelem.
Stanovený počet jsou 3 členové, přičemž zřizovatel jmenuje jednoho ze zastupitelů do školské rady,
zákonní zástupci volí 1 člena a pedagogičtí pracovníci volí 1 člena ze svých řad.
Členem školské rady nemůže být ředitel školy. Týž člen školské rady nemůže být současně jmenován zřizovatelem, zvolen zákonnými zástupci nebo pedagogickými pracovníky školy.
Funkční období členů školské rady je 3 roky.
Školská rada zasedá nejméně dvakrát ročně, zasedání svolává předseda školské rady.
První zasedání po volbách svolává ředitel školy.
Na prvním zasedání školská rada stanoví jednací řád a zvolí předsedu.
Školská rada dle §168 školského zákona vykonává tuto činnost:
- vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování,
- schvaluje výroční zprávu o činnosti školy,
- schvaluje školní řád a jeho změny,
- schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků,
- podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy,
- projednává návrh rozpočtu,
- projednává inspekční zprávy České školní inspekce,
- podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy.
Ředitel školy je povinen umožnit školské radě přístup k informacím o škole, zejména k dokumentaci školy.
Informace chráněné podle zvláštních právních předpisů poskytne ředitel školy školské radě pouze za podmínek stanovených těmito zvláštními právními předpisy.
Poskytování informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím tím není dotčeno.
Členové školské rady na školní roky 2022/2023, 2023/2024 a 2024/2025 jsou:
- Z řad zákonných zástupců byl zvolen:
Ing. Petr Novák - Z řad pedagogických pracovníků byla zvolena:
Mgr. Hana Boudová - Zřizovatelem byl jmenován:
Mgr. et Ing. Jiří Měšťánek - Předsedou školské rady je:
Ing. Petr Novák
Spolek rodičů při ZŠ Bochoř
Školní 213/13
Bochoř 751 08
IČ: 065 65 301
datová schránka: ckzhb7j
předseda: Michaela Miklíková (řízením pověřena Veronika Dýčková od 23. 9. 2021)
místopředseda: Darina Navrátilová
pokladník: Vendula Vaňková
Právní forma: Spolek
Účel: Hlavním účelem spolku je podpora spolupráce rodičů a dalších přátel školy a pedagogů školy na kvalitním vzdělávání pro každého žáka ZŠ Bochoř.
ŠKOLSKÉ PORADENSKÉ PRACOVIŠTĚ
Školní poradenské pracoviště spadá do oblasti poradenských služeb ve škole. Poradenské služby ve škole jsou obvykle zajišťovány
školním metodikem prevence a výchovným poradcem, což jsou funkce ve školách ze zákona povinné.
Standardně pracovníky tohoto institutu bývají školní psycholog, příp. školní speciální pedagog. V současné době se stále více objevují mezi pracovníky
také sociální pedagogové. Součástí poradenského týmu se při zřízení školního poradenského pracoviště stávají zpravidla také školní metodik prevence
a výchovný poradce, utváří se rovněž konzultační tým složený z vybraných pedagogů školy.
Uvnitř školního poradenského pracoviště je nutné rozdělení činností všech poradenských odborníků. Školní psycholog či školní speciální pedagog vytváří
systém včasné identifikace žáků s výukovými obtížemi a vytváří strategii používání ve školách pro prevenci výukových obtíží ve vztahu k reedukaci.
Dále se věnuje metodické podpoře učitelů, zajišťuje krizovou intervenci.
Výchovný poradce
je odborník, který zajišťuje v rámci školy základní pedagogicko-psychologické poradenství a koordinaci odborné intervence ve vztahu k žákovi s konkrétními vzdělávacími
a výchovnými problémy. Stěžejní oblastí jeho odborného zájmu je také kariérní poradenství.
Stejně jako u školního metodika prevence je funkce výchovného poradce pro školu povinná a její existence a rovněž adekvátní vzdělání pro pedagogicko-psychologické
poradenství podléhá kontrole České školní inspekce.
Shrneme-li poslání výchovného poradce na školách, řeší tyto stěžejní úkoly:
- řeší prospěchové, kázeňské, rodinné a zdravotní problémy na základě podnětů ve škole;
- provádí depistáž a orientační šetření žáků, jejichž psychický a sociální vývoj, výchova,
vzdělávání nebo příprava na budoucí povolání vyžaduje zvláštní pozornost;
- předkládá řediteli školy a zákonným zástupcům dítěte návrhy na další péči o tyto žáky,
případně doporučení na další odbornou spolupráci s jinými odborníky, ať už v rámci školy
(školní psycholog, speciální pedagog, sociální pedagog) nebo mimo školu (PPP, SVP, SPC);
- průběžně sleduje další vývoj těchto žáků;
- poskytuje žákům a jejich zákonným zástupcům výchovné poradenství v otázkách rozvoje žáků, prevence
a řešení výukových problémů;
- koordinuje řešení problémů ve vztazích mezi žáky, jejich rodinami a školou a spolupracuje s rodinami dětí,
jejichž další vývoj vyžaduje zvláštní pozornost;
- informuje žáky, jejich zákonné zástupce a pedagogické pracovníky o činnosti PPP, SVP a SPC a možnostech
využití služeb těchto a dalších poradenských zařízení či odborníků (např. psychologa, psychiatra,
sexuologa, sociálního pracovníka, právníka atp.);
- metodicky pomáhá učitelům a dalším pedagogickým pracovníkům školy při řešení problémů vývoje a vzdělávání žáků;
- vede písemné záznamy umožňující doložit obsah a rozsah vlastní poradenské činnosti včetně navržených a realizovaných opatření;
- zajišťuje pro žáky kariérní poradenství a aktivně se podílí na utváření profesní orientace žáka (Bartoňová, Pipeková, 2006, s. 51-52).
Školní speciální pedagog
vykonává činnosti zaměřené na odbornou podporu integrovaných žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a všech ostatních žáků, kteří potřebují speciálně pedagogickou
podporu a péči založenou na krátkodobých či dlouhodobých podpůrných opatřeních. V aktuálním trendu inkluzivního vzdělávání se podílí na utváření podmínek a prostředí pro
inkluzi ve školním prostředí. Má etopedické zaměření a ve školním prostředí pracuje jako podpora pro děti s poruchami chování.
Proto následující oblasti, vymezující možné činnosti speciálního pedagoga ve škole, je třeba v kontextu sociální patologie chápat aplikovaně se zaměřením na poruchy chování.
A) Depistážní činnosti
- Vyhledávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich zařazení do speciálně pedagogické péče.
B) Diagnostické a intervenční činnosti
a) Diagnostika speciálních vzdělávacích potřeb žáka (shromažďování údajů o žákovi, včetně anamnézy osobní a rodinné), analýza získaných údajů a jejich vyhodnocení.
b) Vytyčení hlavních problémů žáka, stanovení individuálního plánu podpory v rámci školy a mimo ni (druh, rozsah, frekvenci, trvání intervenčních činností).
c) Realizace intervenčních činností, tj.
- provádění, event. zajištění krátkodobé i dlouhodobé individuální práce se žákem (speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činnosti reedukační, kompenzační, stimulační),
- provádění, event. zajištění speciálně pedagogické vzdělávací činnosti, činností reedukačních, kompenzačních, stimulačních se skupinou žáků,
- participace na vytvoření individuálního vzdělávacího plánu (v kooperaci s třídním učitelem, učitelem odborného předmětu, s vedením školy, se zákonnými zástupci žáka,
se žákem a s ostatními partnery podpůrného týmu uvnitř a vně školy),
- průběžné vyhodnocování účinnosti navržených opatření, dle potřeby navržení a realizace úprav,
- úpravy školního prostředí, zajištění speciálních pomůcek a didaktických materiálů,
- zabezpečení průběžné komunikace a kontaktů s rodinou žáka (se zákonným zástupcem),
- speciálně pedagogické poradenské intervence a služby pro žáky, zákonné zástupce a pedagogy školy,
- participace na kariérovém poradenství-volba vzdělávací cesty žáka-individuální provázení žáka
- konzultace s pracovníky specializovaných poradenských a dalších pracovišť
C) Metodické a koordinační činnosti
a) Příprava a průběžná úprava podmínek pro integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve škole - koordinace speciálně pedagogických poradenských služeb na škole.
b) Kooperace se školskými poradenskými zařízeními a s dalšími institucemi a odbornými pracovníky ve prospěch žáka se speciálními vzdělávacími potřebami.
c) Participace na vytváření vzdělávacích plánů a programů školy s cílem rozšíření služeb a zkvalitnění péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.
d) Metodické činnosti pro pedagogy školy-specifika výuky a možnosti žáků dle druhu a stupně zdravotního postižení, návrhy metod a forem práce se žáky - jejich zavádění do výuky,
instruktáže využívání speciálních pomůcek a didaktických materiálů.
e) Koordinace a metodické vedení pedagogických asistentů ve škole.
f) Dokumentace případů a její zajištění v souladu s předpisy o ochraně osobních údajů, administrativa (Vyhláška č. 72/2005 Sb.)
Školní metodik prevence
je odborník, který zodpovídá za preventivně-výchovnou strategii školy. Koncipuje minimální preventivní program a koordinuje realizované preventivní aktivity,
které mají směřovat k posilování kompetencí děti ve vztahu k nejrůznějším formám rizikového chování.
Funkci školního metodika prevence může vykonávat pedagog, zpravidla jeden z učitelů, který má adekvátní vzdělání pro tuto pozici (akreditovaný vzdělávací kurz).
Jedná se o funkci, kterou musejí mít zřízeny všechny školy a školská zařízení (podléhá kontrole České školní inspekce). Zmíněná Vyhláška MŠMT č. 72/ 2005, příloha č. 3
vymezuje tzv. Standardní činnosti školního metodika prevence, a to:
A) Metodické a koordinační činnosti
1. Koordinace tvorby a kontrola realizace preventivního programu školy
2. Koordinace a participace na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci záškoláctví, závislostí, násilí, vandalismu, sexuálního zneužívání, zneužívání sektami, prekriminálního
a kriminálního chování, rizikových projevů sebepoškozování a dalších forem rizikového chování.
3. Metodické vedení činnosti pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování (vyhledávání problémových projevů chování, preventivní práce s třídními kolektivy
apod.).
4. Koordinace vzdělávání pedagogických pracovníků školy v oblasti prevence rizikového chování.
5. Koordinace přípravy a realizace aktivit zaměřených na zapojování multikulturních prvků do vzdělávacího procesu a na integraci žáků/cizinců. Prioritou v rámci tohoto procesu je
prevence rasismu, xenofobie a dalších jevů, které souvisejí s otázkou přijímání kulturní a etnické odlišnosti.
6. Koordinace spolupráce školy s orgány státní správy a samosprávy, které mají v kompetenci problematiku prevence rizikového chování, s metodikem preventivních aktivit v poradně
a s odbornými pracovišti (poradenskými, terapeutickými, preventivními, krizovými a dalšími zařízeními a institucemi), které působí v oblasti prevence rizikového chování.
7. Kontaktování odpovídajícího odborného pracoviště a participace na intervenci a následné péči v případě akutního výskytu rizikového chování.
8. Shromažďování odborných zpráv a informací o žácích v poradenské péči specializovaných poradenských zařízení v rámci prevence rizikového chování v souladu s předpisy o ochraně
osobních údajů.
9. Vedení písemných záznamů umožňujících doložit rozsah a obsah činnosti školního metodika prevence, navržená a realizovaná opatření.
B) Informační činnosti
1. Zajišťování a předávání odborných informací o problematice rizikového chování, o nabídkách programů a projektů, o metodách a formách specifické primární prevence pedagogickým
pracovníkům školy.
2. Prezentace výsledků preventivní práce školy, získávání nových odborných informací a zkušeností.
3. Vedení a průběžné aktualizování databáze spolupracovníků školy pro oblast prevence rizikového chování (orgány státní správy a samosprávy, střediska výchovné péče, poradny,
zdravotnická zařízení, Policie ČR, orgány sociální péče, nestátní organizace působící v oblasti prevence, centra krizové intervence a další zařízení, instituce i jednotliví odborníci).
C) Poradenské činnosti
1. Vyhledávání a orientační šetření žáků s rizikem či projevy rizikového chování, poskytování poradenských služeb těmto žákům a jejich zákonným zástupcům, případně zajišťování
péče odpovídajícího odborného pracoviště (ve spolupráci s třídními učiteli).
2. Spolupráce s třídními učiteli při zachycování varovných signálů spojených s možností rozvoje rizikového chování u jednotlivých žáků a tříd a participace na sledování úrovně rizikových
faktorů, které jsou významné pro rozvoj rizikových projevů v chování ve škole.
3. Příprava podmínek pro integraci žáků se specifickými poruchami chování ve škole a koordinace poskytování poradenských a preventivních služeb těmto žákům školou a specializovanými
školskými zařízeními.
HISTORIE ŠKOLY
Začátek školního vyučování v Bochoři se datuje rokem 1788. Vyučovalo se v nevhodných prostorách (v lázních a v obecním hostinci). Vlastní budovu získala škola v roce 1894.
Prvním učitelem byl Karel Martinovský.
Trvalý vzestup počtu školou povinných dětí byla školní rada nucena uvažovat o stavbě další školní budovy. Ta byla postavena v dnešní Školní ulici v roce 1910. Obec tak měla dvě školy – starou na Návsi pod č. 16 a novou pod domovním číslem 213. Později ani tento stav nevyhovoval množství žáků a obec přistoupila k rozšíření nové školy o další dvě učebny, sborovnu a kabinet. Stalo se tak v letech 1933 – 1934. Současně v roce 1934 byla opravena stará školní budova. V obou školách se učilo do roku 1951, kdy se ze staré školy na Návsi stala úřadovna tehdy nově vzniklého místního národního výboru. Nová škola ve Školní ulici byla během let modernizována do dnešní podoby.
Během téměř tří století se na vyučování podílelo 124 vyučujících (46 učitelů a 78 učitelek)
Ředitelé v bochořských školách:
Pasek Josef 1881 – 1920 byl v Bochoři velmi oblíben. Věnoval se sadařství a ovocnářství, pro školu opatřil předpisové školní pomůcky, při staré škole také zřídil zahrádku a provizorní letní tělocvičnu.
A byl to on, kdo se zasloužil o výstavbu první školní budovy v Bochoři. Stavba budovy probíhala od června 1893 do července 1894. Slavnostní vysvěcení a odevzdání budovy svému učiteli se uskutečnilo 24. srpna 1894.
Obrátil Josef (1920 – 1928)
Polášek Karel (1928 – 1938)
Maitner Jan (1938 – 1951)
Zmínit se musíme také o Josefu Švábovi. Ředitelem byl od roku 1951. V roce 1958 musel z politických důvodů odejít ze školství. Na své místo se vrátil po rehabilitaci v roce 1969 - 1972
Koutný Leopold (1958 – 1969)
Od roku 1973 už v roli ředitelů působily ženy.
Anna Vanková do roku 1976
Eliška Macháčková (1976 – 1988)
Marie Dočkalová (1988 – 1996)
Marcela Červinková (1996 - 2017)
od roku 2017 je novou ředitelkou Sylva Kostelníčková
zpracovala: Helena Vyvážilová
